Město Choceň (německy Chotzen ) se nalézá asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi evidenčních částí – Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves, přičemž poslední dvě jmenované tvoří územní exklávu. Ve městě žije přibližně 8 600[1] obyvatel. Choceň je významným železničním uzlem.
První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi.[2] Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší trhovou ves Choceň (villa forensis Choczna) král Václav II.[3]
Počátkem 14. století ji získal Mikuláš z Potštejna a založil zde hrad; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice Karla; roku 1341 se hrad nazýval oppido Kotzen, když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval August Sedláček za obtížné nepřetržitě vysledovat.[4] V letech 1406–10 se připomíná Zikmund Pykna z Lichtenburka jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako odúmrť. Roku 1437 získali část Chocně páni z Kunštátu a Poděbrad a další část, pravděpodobně menší, páni ze Žampachu.
Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem pánů z Pernštejna. V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze Šelmberka z Kosti a na Mrači, který získal Choceň roku 1555 koupí od Jaroslava z Pernštejna. Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 1561-1562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý poplužní dvůr. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi Ferdinandovi I. Habsburském vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních trhů, které měly začínat vždy na Obrácení sv. Pavla (25. ledna) a na sv. Václava (28. září). Udělil privilegia cechu řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům právo várečné a obci patronátní právo k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí konzistoř podobojí. Město bylo tedy utrakvistické. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili priligia cechu ševcovskému. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25000 kop grošů českých prodali Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu.
Roku 1602, za vlády Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 udělil Hertvíkův syn Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu výsady tkalcovskému cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve stavovském odboji bylo panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. Ten k němu připojil přikoupené statky Dobříkov a Zámrsk a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Od něj je v roce 1628 získal Zikmund Kurz ze Senftenau.[4] V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší privilegia. Nastal všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přišly nové robotní povinnosti, vzrůstal tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku.
Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dal městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu byla přidělena nová pečeť, která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V roce vzniknul komplex architektonicky cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857.
Více se dočtete na samotné Wikipedii - Choceň
Nákupy dětem je internetový obchod, který nabízí dětské oblečení pro holky, kluky a kojence. Mimo oblečení pro děti nabízí i dětské doplňky, jako dudlíky, dětské hračky, skládačky a jiné dětské výrobky za příznívé ceny.
Mnoho těchto dětský věcí a oblečení máme skladem a ihned o dodání k Vám domů, např. právě do Vašehoo města Choceň.
Vyberte si z kategorií dětských oblečení, pěkně rozdělených do sekcí jako Obuv pro děti, dětské kalhoty, čepice či kraťasy. Zvolte si z různých filtrů, počínaje filtrem dle pohádkého motivu, přes velikosti, konče filterm pro barvu oblečení.
Pro nakupující maminky či tatínky máme také k dispozici různé dárky - nakupte za minimálně 1000.- Kč a vyberte si jeden z naších dárků, který od nás dostanete zcela zdarma.
Dětské oblečení ve městech ČR | E-shop vytvořil a spravuje Tomáš Neděla