Obec Návsí (polsky Nawsie , německy Nawsy ) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.
První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.[2] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem.
Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.
Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.[3]
V roce roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2 249, z toho 2 188 bydlelo v obci trvale . Z toho 2 114 (96,6%) bylo polsky, 62 (2,8%) německy a 12 (0,5%) česky mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8%) katolíků, 1449 (64,4%) protestantů, 174 (0,8%) z jiné církve[4]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry. Ke dni 1. ledna 2008 zde žilo 3804 obyvatel, z toho 1850 mužů a 1954 žen.
Věková struktura obyvatel obce Návsí roku 2011
Více se dočtete na samotné Wikipedii - Návsí
Nákupy dětem je internetový obchod, který nabízí dětské oblečení pro holky, kluky a kojence. Mimo oblečení pro děti nabízí i dětské doplňky, jako dudlíky, dětské hračky, skládačky a jiné dětské výrobky za příznívé ceny.
Mnoho těchto dětský věcí a oblečení máme skladem a ihned o dodání k Vám domů, např. právě do Vašehoo města Návsí.
Vyberte si z kategorií dětských oblečení, pěkně rozdělených do sekcí jako Obuv pro děti, dětské kalhoty, čepice či kraťasy. Zvolte si z různých filtrů, počínaje filtrem dle pohádkého motivu, přes velikosti, konče filterm pro barvu oblečení.
Pro nakupující maminky či tatínky máme také k dispozici různé dárky - nakupte za minimálně 1000.- Kč a vyberte si jeden z naších dárků, který od nás dostanete zcela zdarma.
Dětské oblečení ve městech ČR | E-shop vytvořil a spravuje Tomáš Neděla