Dětské oblečení - Štětí

Štětí (německy Wegstädtl ) je město v jihovýchodní části, na samé hranici Ústeckého kraje. Leží na pravém břehu Labe, v polokruhu obklopeném svahy stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“.[2] Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina. Město leží 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka a nacházejí se v něm největší papírny v České republice. Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 8 700[1] obyvatel.

Dominantu okolí tvoří vrch Špičák (281 m) v blízkosti Stračí. Kopec je na několika místech rozštěpen a v těchto rozštěpech se vyskytují zvětralé čedičové kuličky. Ze Špičáku je pěkná vyhlídka na Labe a částečně i na město. Mezi další významné body krajiny patří především historicky známá hora Říp (459 m), vysoká čedičová kupa, vzdálená 10 km a Sovice (273 m), zčásti zalesněný svědecký vrch. Nedaleký chráněný přírodní útvar Radouň je znám výskytem vstavače vojenského (druh orchideje). Dále se zde vyskytují koniklec, sasanka hajní, vítod chocholičnatý, hořeček brvitý aj. Severně od města se také nachází přírodní památka Bílé stráně u Štětí vyhlášená v roce 2013. Ve městě se koná jednou za dva roky Národní festival dechových orchestrů (FEDO Štětí) s mezinárodními kapelami a bývá častým výchozím bodem pěší turistiky a cykloturistiky pro velké množství přírodních a historických památek v okolí. Nedaleko města se též nachází světoznámý veslařský kanál v Račicích.

Ke Štětí patří ještě devět místních částí: Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Stračí, Újezd, Veselí a na druhém břehu Labe Hněvice. Město je s výměrou 53,85 km² druhým největším v okrese a má velkou spádovou oblast, která se jednoduše označuje jako Štětsko.

Nejstarší dochovaný název města dle historických listin z let 1314 a 1467 je Sstiet [Štiet],[3] s největší pravděpodobností od slova štít, resp. záštita.[4] V pečeti městyse z roku 1555 je uveden název Steeti a v pozemkové knize z roku 1625 název Stieti. Friedrich Bernau zase uvádí jako původní název města Styet, údajně dle názvu základu v blízkosti vod, snad střežen vodními stavbami.[3] Ještě konkrétněji hovoří historik Miroslav Plaček, dle kterého je název původem ze staročeského "ščetie", který označoval kůly zaražené do bažinatého terénu jako podklad pro svrchní stavbu. Následně v něm mají původ i slova štět, štětka, apod. Dle Ing. arch. Miloše Bílka, bývalého kronikáře města, označoval název "Styet" ve 14. a 15. století jednoduše pravý labský břeh.[6] Jiné prameny uvádí, že název vznikl až od štětu tkalcovské štětky.[4] Tuto informaci však nelze věrohodně doložit, přestože byl v minulosti ve městě velký punčochářský cech. Skutečný tvar jména Štětí je nalézán od roku 1572.[3] Německý název města vznikl z původního českého názvu ve spojení se 6. pádem „ve Štětí“ v 17. století.[3] Z německých dochovaných textů z 1. poloviny 17. století je původní přeměna ještě velmi znatelná (1620 – Wischstettel, 1623 – Weestatel, Weschstetel apod.). Po třicetileté válce se do názvu dostala písmena g a k (1653 – Wegkstätel, 1664 - Wegstettel, 1687 - Weegstädtl).[3] Název města nebyl jednotný a měl mnoho tvarů. Důvodem byl hlavně fakt, že v té době bylo Štětí městysem (Stadtel, Städtel). Ustálil se až od roku 1796 název Wegstädtl (městečko u cesty popř. městská cesta).

Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. Únětické kultury.[7] Ke konci 1. tisíciletí osídlilo krajinu české etnikum. Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí v roce 1203 bylo zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312.[7] Nejstarší knihy jsou známy od roku 1593 a 1627. Současná radnice je renesanční z 16. století. Dříve však sloužila jako budova okresního soudu. Předchozí dvě radnice se nedochovaly. Barokní kostel svatého Šimona a Judy s malbami od J. Kramolína byl postaven v roce 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní.[8] V minulosti bylo Štětí opakovaně zasaženo živelními pohromami. V letech 1716, 1788 a 1851 vypukly ve městě požáry. K tomu přišla epidemie cholery v roce 1803. Povodeň v roce 1784 a velká povodeň v roce 1845 zaplavily více než 70 domů.[9] Velké škody město také utrpělo při ničivé povodni v roce 2002, kdy se voda dostala až na centrální náměstí. Štětí bylo ve 14. století součástí panství Mělník. V obci byl poplužní dvůr, který přenechala spolu s obcí královna Eliška pražskému měšťanovi Palduinovi. Ten prodal v roce 1314 část dvora a statky 24 sedlákům, kteří zde žili, jako dědičný majetek německého práva. Štětí, původně královský majetek, bylo často zastavováno různým vrchnostem. Nejvýznamnější z nich byl hofmistr českého království Zdislav Berka z Dubé. Vymohl v roce 1549 pro městečko u krále Ferdinanda I. pečeť a znak. V modrém štítě je stříbrná věž s otevřenou branou, dvěma okny, stínkami, červenou střechou a makovicí. Přes věž je šikmo zobrazená černá ostrev, znak Berků z Dubé. Nový zástavní pán, Jiří st. z Lobkowicz, se v roce 1579 násilně zmocnil městské samosprávy. Vzal občanům provozované vářečné právo piva, sebral jim pozemkové knihy, sirotčí rejstříky, obecní truhlu a vzdorující radní uvrhl do mělnického zámeckého vězení. Starosta a celá obec museli o nápravu žádat císaře Rudolfa II. Štětštím se podařilo od císaře získat majestát 20. srpna 1608, kde jim bylo potvrzeno na věčné časy vařit pšeničné a ječné pivo a výslovně uznáno právo volného přesidlování a právo odkazovat majetek bez zásahu vrchnosti. Město mělo také právo nižší a vyšší soudní, tedy hrdelní moc. Štětí bylo jediné v panství s tímto soudním právem.[10] Začátkem 17. století byly ve Štětí dva domy ve vlastnictví šlechticů. Jeden byl Kaplířův dům, který náležel Vojtěchu Vladislavu Vostrovskému Kaplířovi ze Sulevic a druhý vlastnil rytíř Felix Čejka z Olbramovic.

Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. Katolická liga během 11. listopadu 1620 vyplenila město a zabila mnoho obyvatel. V letech 1640 a 1648 udělala totéž několikrát vojska švédská, která zabila asi dvě třetiny obyvatel. Město tak zpustlo. Také v sedmileté válce došlo k rabování a přesídlování. Po invazi Prusů v roce 1778 do Čech v době bramborové války došlo k několika potyčkám mezi pruskými a rakouskými vojsky v oblasti města.[9] Vlivem těchto válečných útrap a živelních pohrom byla ve městě bída a hlad i po napoleonských válkách. Často zde dlouhodobě přespávali vojáci z důvodu výhodného umístění. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel.[8] V té době spadalo město pod okresy Dubá a později Roudnice nad Labem (od roku 1949). Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v roce 1832 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Před třicetiletou válkou mělo Štětí vlastní lázně.[11] Až do 2. světové války město provozovalo pivovar,[12] k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru[13] papírny, které se během 25 let staly největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. Roku 1960 byl roudnický okres zrušen a Štětí tak bylo připojeno k okresu Litoměřice. Toto spojení bylo poněkud nevhodné, jelikož město mělo v minulosti vazby do středních Čech k Mělníku a Praze, než do severních Čech. V roce 1998 proběhla výstavba centrálního náměstí, které alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť. Při výstavbě sídlišť, centrálního náměstí a silničního obchvatu padla za oběť velká část původních budov a stavení.

Více se dočtete na samotné Wikipedii - Štětí

Nákupy dětem je internetový obchod, který nabízí dětské oblečení pro holky, kluky a kojence. Mimo oblečení pro děti nabízí  i dětské doplňky, jako dudlíky, dětské hračky, skládačky a jiné dětské výrobky za příznívé ceny.

Mnoho těchto dětský věcí a oblečení máme skladem a ihned o dodání k Vám domů, např. právě do Vašehoo města Štětí.

Vyberte si z kategorií dětských oblečení, pěkně rozdělených do sekcí jako Obuv pro děti, dětské kalhoty, čepice či kraťasy. Zvolte si z různých filtrů, počínaje filtrem dle pohádkého motivu, přes velikosti, konče filterm pro barvu oblečení.

Pro nakupující maminky či tatínky máme také k dispozici různé dárky - nakupte za minimálně 1000.- Kč a vyberte si jeden z naších dárků, který od nás dostanete zcela zdarma.