Dětské oblečení - Otrokovice

Otrokovice (v letech 1939–1946 Baťov, 1960–1964 Otrokovice-Kvítkovice, německy Otrokowitz) jsou druhé největší město v okrese Zlín ve Zlínskem kraji, leží 10 km jihozápadně od Zlína na soutoku Moravy a Dřevnice. Místní části, někdejší samostatné vesnice, jsou Otrokovice a Kvítkovice. Žije zde přibližně 18 tisíc[1] obyvatel.

Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů – Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Jeho přiřazení k Hané je dáno tím, že původní obce, z nichž město vyrostlo, byly hanácké. Ovšem podle převládajícího slováckého nářečí (dle Ústavu pro jazyk český) je možno město řadit též ke Slovácku. Od roku 1933 se pro celé město začalo neoficiálně používat pojmenování Baťov.[2] K právnímu zakotvení tohoto názvu došlo však až v červnu 1939. Název Baťov byl odebrán v roce 1946.[3]

Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství. Asi roku 1576 byla v Otrokovicích postavena tvrz, která se stala centrem menšího panství vyděleného z Malenovic. To zaniklo ve 2. polovině 17. století přikoupením k velkému rottalovskému dominiu Napajedla. Ve 2. polovině 18. století byla tvrz nahrazena loveckým zámečkem a v jeho sousedství vznikla novostavba mohutné barokní sýpky.

V 19. století patřily Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní Hané. Jednalo se o poslední hanácké obce, neboť sousední Malenovice již k regionu Hané nepatřily. Podle soupisu obyvatel měly roku 1843 Otrokovice 804 a Kvítkovice 363 obyvatel. V roce 1841 byla vybudována železniční trať pojmenovaná tehdy jako Severní dráha císaře Ferdinanda, která vedla z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Železniční zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1882. Roku 1899 byla do provozu uvedena přípojná lokální trať Otrokovice-Zlín-Vizovice.

V roce 1930 rozhodl koncern Baťa s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve Zlíně o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích.[4] Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák a Menšov u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930 podle urbanistického plánu Františka Lydie Gahury. V tomto plánu je také poprvé uveden název Baťov, zprvu jen pro firemní čtvrť . Prvních osm továrních objektů bylo postaveno v roce 1931.[6] Pracemi na Bahňáku byl pověřen Jan Antonín Baťa. Problém jak zvednout terén kvůli podmáčenému terénu, vyřešil zcela originální myšlenkou, která se stala později i spouštěčem udělení titulu doctor honoris causa. Šlo o metodu splavování zeminy z kopce Tresný na protějším břehu řeky Moravy proudem vody dřevěným korytem až na místo stavby. V následujícím období je realizována další výstavba. Na volné ploše je zřízeno také hlavní letiště pro Zlín. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu Tomáš Baťa. To také vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu Baťov pro celé město, což bylo uskutečněno v roce 1939.[3] Do roku 1944 bylo postaveno 409 domů s 689 byty, v nichž bydlelo tři tisíce zaměstnanců.[7] Ředitelem zdejších Baťových pobočných závodů (BAPOZ) byl chvíli i švagr Jana Antonína Bati – Josef Hlavnička.[2] V roce 1938 je uveden do provozu Baťův plavební kanál, jehož severní vyústění bylo v přístavu v areálu továrny. Další baťovské projekty však zpomalila nebo zastavila válka. Po druhé světové válce byl BAPOZ znárodněn, v plánované výstavbě se nepokračovalo.[8] V roce 1946 byl městu navrácen název Otrokovice.[3] Označení Baťov se však nadále neoficiálně používá pro čtvrť Bahňák.

Od 1. ledna 1949 byly Otrokovice a Kvítkovice součástí města Gottwaldova jako jeho XI. a X. městská čtvrť.[9] Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město.

Více se dočtete na samotné Wikipedii - Otrokovice

Nákupy dětem je internetový obchod, který nabízí dětské oblečení pro holky, kluky a kojence. Mimo oblečení pro děti nabízí  i dětské doplňky, jako dudlíky, dětské hračky, skládačky a jiné dětské výrobky za příznívé ceny.

Mnoho těchto dětský věcí a oblečení máme skladem a ihned o dodání k Vám domů, např. právě do Vašehoo města Otrokovice.

Vyberte si z kategorií dětských oblečení, pěkně rozdělených do sekcí jako Obuv pro děti, dětské kalhoty, čepice či kraťasy. Zvolte si z různých filtrů, počínaje filtrem dle pohádkého motivu, přes velikosti, konče filterm pro barvu oblečení.

Pro nakupující maminky či tatínky máme také k dispozici různé dárky - nakupte za minimálně 1000.- Kč a vyberte si jeden z naších dárků, který od nás dostanete zcela zdarma.